Srážka s blbcem :-/

Zduřín kamarádi moji :),

musím vám něco napsat. Víte jak začal podzim, je vlhko a všude blátivé louže? To já moc ráda a díky za moji Adí, která mi dovoluje běhat i v těch nejblátivějších ;). To si tak kráčíme, naší každodenní cestou, kousek za vesnicí je ze mě svlečeno břímě v podobě vodítka a já lítám mezi poli, rochňám se v blátíčku a skáču do listí :-)). V tom se před námi vynoří obézní bišonek s babou a chlapem. Já jdu poslušně vedle nohy a v tom bišon štěkne „pojď si hráát kamarádko“ tak se rozběhnu a baba začne křičet „Rudo, Rudo dej ho nahoru, rychléé!!“ Adí zírá, a řekne povel „nech pejska“ poslušně stojím a chlap couvá, nevím jestli úmyslně, ale nohou mě posouvá pryč. Neomluvil se, já si to nenechala líbit a tak jsem se ohnala… Adí mě zavolala a já poslušně přišla, v tom baba volá „holčičko, je sice pěkné že pejska pouštíš, ale myslíš, že Tě bígl poslechne??? A můj manžel myslivec, Ti toho psa klidně zastřelý a určitě Ti bude nahánět zvěř!“. Adí začla měnit barvy a agresivně pronesla „Vy mi na MÉHO psa šahat nebudete, je to štěně musí se naučit chodit na volno a můj pes za zvěří NEJDE, má ve mně důvěru a já v ni!!!“. Celá ta divná smečka se otočila a odkráčela :-/. Adí mě vzala stranou a povídá „víš někteří lidi jsou debilové a jiní blbci, musíme být vděčný za lidi kolem nás“. Pak jsme viděli čivaváka Maxe a já dostala volno a bylo vítání i úsměvy padali :D.

Kamarádi, hold debil je debil a blbec zase blbec, jedno jisté fajn lidí je málo, ale když na sebe narazí je to pomalu ráj na zemi. Opatrujte se!!!

Vaše Bellí :D